obnovení Polska vyhlásil 8. 1.1918 prezident USA Woodrow Wilson (1856 – 1924).
Brestlitevský mír mezi Německem a Ruskem 3. 3.1918, kdy se Rusko zavázalo opustit Polsko, Finsko, Ukrajinu a Pobaltí.
rozdělené části Polska do r. 1918: Rusko – Mikuláš II. (1868 – 1917), V. I. Lenin; Prusko: císař Vilém II. (1888 – 1918); Rakousko-Uhersko: bl. Karel I. (1916 – 1918).
konflikt o Těšínsko, které chtělo od 28.10.1918 samostatné Československo, konflikt vyvrcholil 21. 1.1919 československým obsazením Těšínska, boje trvaly do 30. 1.1919, dohoda o demarkační čáře mezi ČSR a Polskem byla podepsána 3. 2.1919, Pařížská komise pro úpravu čs.-polské hranice navrhla 10. 9.1919 provést na Těšínsku plebiscit (lidové hlasování), 10. 7.1920 dal československý a polský premiér Beneš a Grabski plnou moc Nejvyšší radě Polska o Těšínsku, rada rozhodla 28. 7.1920 o rozdělení města Těšína na Český Těšín a polský Cieszyn (Češin).
Východní Halič a Vilnius na Litvě připojeny k Polsku v r. 1919.
dobytí Kyjeva 25. 4.1920, polský výpad proti sovětskému Rusku, útok byl zmařen výpadem Rusů až k Varšavě, 18. 3.1921 vytlačili Poláci Rusy ze země
získání území 18. 3.1921 jednáním ve francouzském Versailles dostalo Polsko Ukrajinu, pruské Poznaňsko a západní Prusko, Horní Slezsko bylo rozděleno mezi Polsko a Německo plebiscitem (lidovým hlasováním), jednáním v lotyšské Rize získalo rižskou smlouvou Bělorusko (Bílá Rus – Bělorusko, součást Polska od 14. století do r. 1792/5 – dělení Polska, 1919 – 1920 okupace Polskem).
levicový režim nastolen v r. 1922, prezident Pilsudský odstoupil 9.12.1922,
pravicový převrat pod vedením maršála Josefa Klementa Pilsudského 12. – 14. 5.1926.
Marie Sklodowská – Curie (kyrí), * 7.11.1867, + 4. 7.1934, polská vědecká pracovnice, provdána za Francouze Pierra Curie. První žena přijatá na fakultu chemie a fyziky v pařížské Sorbonně. Nositelka Nobelovy ceny za fyziku v r. 1903 a za chemii v r. 1911. V kapsách svého pláště nosila několik kamenů s uranem. V českém Jáchymově objevila v r. 1898 polonium a radium. Zemřela na leukémii z ozáření.
Mnichovská dohoda 29. 9.1938 dala celé Těšínsko Polsku.
smlouva Polska a Velké Británie o vzájemné pomoci 13. 4. – 25. 8.1939
smlouva Polska a Německa vypovězena A. Hitlerem, protože Polsko nesouhlasilo s odtržením Gdaňska a jeho přivtělením k Německu.
fingovaný přepad německé rozhlasové stanice v Gliwici ve Slezsku, který zorganizovali Němci, jako záminku k chystanému přepadu Polska.
2. světová válka začala 1. 9.1939, když nacistické jednotky přepadly ve 4.45 hodin Polsko bez vypovězení války, 16. 9.1939 přepadla Polsko Rudá (sovětská) armáda a rozdělila Polsko na dvě okupované oblasti na řece Bug, Sověti vytvořili takzvaný Generální gubernát v jihozápadním Polsku (oblast Varšavy až k slovenským hranicím), po řadě porážek od Rusů i Němců se druhý den 17. 9. zhroutila polská armáda, vláda utekla do Rumunska, kde byla zatčena, generalita utekla do Francie, tam vytvořil generál Wladyslaw Sikorski Polskou exilovou vládu, v Polsku byl silný domácí odboj proti okupantům po celou dobu války.
Polské university vyhlásily pro Židy „numerus clausus“ (uzavřený, omezený počet).
Katyňský masakr, 13. 4.1943 bylo v Katyňském lese u Smolenska sovětskou státní policií KGB zavražděno 4 000 polských důstojníků, kteří byli v ruském zajetí. Celkem na třech místech zavraždili 28 000 mužů. Rusové z masakru obvinili německý wehrmacht.
Lidové (socialistické) Polsko vyhlásil 22. 7.1944 Výbor národního osvobození (VNO) v Chelmu (později přenesen do Lublinu), Výbor byl uznán Sovětským svazem jako jediný zákonný orgán Polska a za podpory Sovětů se 1. 1.1945 prohlásil vládou Polska.
povstání ve Varšavě 1. 8. – 2.10.1944, pravicoví povstalci byli zrazeni Výborem a ponecháni nacistům, kteří je porazili a systematicky zničili město, Varšava byla osvobozena 17. 1.1945 a po válce postavena znovu německými válečnými zajatci podle původních plánů.
osvobození Krakova 12. – 19. 1.1945 (viselsko-oderská operace) Rudou armádu, 5. 2.1945 připadlo území Východní Prusko a Slezsko Polsku.
10. – 11. 5.1945 se polská armáda zúčastnila osvobozovacích bojů v Československu.
Postupimská konference USA, VB, SSSR 17. 7. – 2. 8.1945, o poválečných poměrech v Evropě, uznání požadavku odsunu Němců z Polska, ČSR a Maďarska, uznání západních hranic Polska na Odře a Nise, které bylo potvrzeno 6. 7.1950 podepsáním Zhořelecké smlouvy o nedoknutelnosti hranic na Odře a Nise mezi NDR a PLR, 2. světová válka skončila 2. 9.1945 podepsáním kapitulace Japonska.
Znárodnění v r. 1948 a kolektivizace zemědělství v r. 1949 podle sovětského vzoru, neosvědčila se, proti jiným socialistickým zemím volnější poměry.
Polská lidová republika vyhlášena v r. 1949.
Varšavská smlouva (VS) vojenský pakt proti USA a západní Evropě, 11. – 14. 5.1955 se ve Varšavě konala konference socialistických států v Evropě (Albánie, Bulharsko – BLR, Československo – ČSSR, Maďarsko, Německá demokratická republika – NDR, Polsko – PLR, Rumunsko – RSR, Sovětský svaz – SSSR), na které byla podepsána dohoda o vojenském svazku komunistických zemí, zrušena v Praze 1. 7.1991.
stávka v Poznani 28. 6.1956 proti Varšavské smlouvě a socialistickému zřízení v Polsku
oslavy christianizace 1 000. výročí a založení státu v r. 1966.
napadení ČSSR 21. 8.1968 pěti státy VS (BLR, MLR, NDR, PLR a SSSR), aby zabránily reformám v socialistickém zřízení a udržely komunismus v Československu.
stávka v Pobaltí 20.12.1970, padl předseda komunistické strany (Polská sjednocená dělnická strana) Vladislav Gomulka, nastoupil Eduard Gierek (do 6. 9.1980), zhoršení hospodářské situace v zemi
zvolení papeže 16.10.1978 byl zvolen krakovský arcibiskup Karol Józef kardinál Wojtyła, který přijal jméno Jan Pavel II.
upevnění komunistické moci, armádní generál Wojciech (Vojtěch) Jaruzelski (*1923, +2014) se 6. 9.1980 ujal moci.
stávky Solidarita (Solidarność), první nekomunistické hnutí vziklé 17. 9.1980 v loděnicích v Gdaňsku, které vyvolalo stávky. Ty se rozšířily po celém Polsku. Předákem se stal elektrikář Lech Walęsa (Valensa), pozdější prezident Polska.
výjimečný stav vyhlásil v noci z 12. na 13.12.1981 W. Jaruzelski po celém Polsku, aby potlačil protikomunistické hnutí. Stanné právo (právo střelby nežádoucích osob) bylo vyhlášeno proti hnutí Solidarita. Do června 1983 bylo zastřeleno 93 osob a zatčeno 3 000 lidí. Výjimečný stav skončil 22.6.1983.
vražda kněze Jiřího Popěluška (Jerzy Popieluszko) ve Varšavě, který byl unesen 19.10.1984 Tajnou bezpečností a 19.10. ve věku 37 let zavražděn, protože podporoval Solidaritu. Pohřeb ve Varšavě 3.11.1984 se změnil v několika milionovou demonstraci. 19.12.2009 ho 266. papež Benedikt XVI. prohlásil za mučedníka a 6. 6.2010 byl ve Varšavě blahořečen.
stávky v r. 1989 organizované nekomunistickou Solidaritou, jednání vlády s Lechem Valensou a legalizace Soldarity 19. 4.1989
svobodné volby 7. 9.1989 ve kterých komunisté PSDS prohráli
Lech Walęsa (Valensa) zvolen prezidentem v r. 1990
vstup do NATO 12. 3.1999 spolu s Českou republikou a Maďarskem
letecká havárie u Smolenska 10.dubna 2010, při které zahynul polský prezident Lech Aleksander Kaczyński a jeho manželka Maria Helena Mackiewicz Kaczyňska, 86 členy státní delegace a 8 členů posádky. Delegace letěla uctít památku popravených polských důstojníků v Katyňském lese. Polské vojáky zastřelili Rusové v roce 1940. Z masakru byli obviněni němečtí vojáci. Pravdu přiznal sovětský prezident Gorbačov v r. 1990. V r. 1992 se ruský prezident Boris Jelcin omluvil Polákům za katyňskou tragédii. Mezi zemřelými byl i exilový polský prezident Ryszard (Richard) Kaczorowski.
Lech Kaczyński s manželkou Marií byli 18. 4.2010 pohřbeni za účasti sto státních delegací (králů, prezidentů, a premiérů) vedle polských králů a obnovitele polské státnosti Josefa Klementa Pilsudského na královském hradě Wawel v Krakově. Pohřbu se zúčastnilo několik tisíc obyvatel Polska.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zajímavost: polsky piłka = míč.
Piłka wodna = vodní pólo, piłka nożna = fotbal, piłka ręczna = házená, piłka siatkowa = volejbal.